Podat žádost je možné:

1. písemně na adresu: Městský úřad Hoštka, Nám. Svobody 2, 411 72  Hoštka
2. prostřednictvím emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. jako přílohu k e-mailu
3. v rámci úředních hodin osobně přes podatelnu Městského úřadu Hoštka

Příjem žádostí a stanovený postup při jejich podávání a vyřizování (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím)

Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona.

Fyzická osoba uvede v žádosti

• jméno,
• příjmení,
• datum narození,
• adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště.

Právnická osoba uvede

• název,
• identifikační číslo,
• adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Neobsahuje-li žádost zákonem stanovené náležitosti a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána způsobem uvedeným výše, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Věcně úřad posoudí obsah žádosti a věc odmítne nebo odloží v případě, že

• je žádost nesrozumitelná,
• není zřejmé, jaká informace je požadována,
• nebo je formulována příliš obecně,

vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu při vyřízení žádosti o informaci dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, v případě, že požadované informace se nevztahují k působnosti magistrátu (tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli).

Nerozhodne-li dle výše uvedených možností, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění a to buď odkazem na zveřejněný údaj, písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii, nebo formou paměťových médií. Lhůtu 15 dnů pro poskytnutí informace může věcně příslušný odbor prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dnů, tj. na 25 dnů. Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty základní lhůty 15 dnů pro poskytnutí informace.

Mezi závažné důvody se řadí např. vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti, vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od věcně příslušného odboru vyřizujícího žádost, nebo také konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami magistrátu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí již zveřejněné informace, může magistrát města nejpozději do 7 dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace.

V případě, že městský úřad žádosti, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá v 15 denní lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Obsah, formu a náležitosti rozhodnutí stanoví § 67 a následně ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Městský úřad neposkytne informace v případě, že se jedná o obchodní tajemství, utajovanou informaci, autorské právo, důvěrnosti majetkových poměrů. Pokud nebylo žádosti vyhověno z výše uvedených důvodů, musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektu známa.

Podle § 2 odst. 4 citovaného zákona „se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.

Městský úřad může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k interním předpisům městského úřadu nebo v případě, že se jedná o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí městského úřadu, pokud zákon nestanoví jinak, to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. Dále může městský úřad omezit poskytnutí informace, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž tuto povinnost zákon neukládá nebo pokud ji městský úřad zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího stanoveného období nebo pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.

Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.

Místo podání

Opravný prostředek se doručuje do sídla orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, osobně, elektronicky nebo prostřednictvím pošty na adresu:

Městský úřad Hoštka
nám.Svobody 2

411 72 Hoštka
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Identifikátor datové schránky – 4ph4m

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Druhy opravných prostředků

Opravné prostředky:

Řádné (tj. odvolání, odpor, námitky)

• lze je uplatnit do doby, než rozhodnutí nabude právní moci
• lhůta pro podání řádného opravného prostředku u správního rozhodnutí je vždy uvedena v části „Poučení“
• proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze odvolat

 Mimořádné (tj. obnova řízení, přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení)

• uplatnit je lze proti rozhodnutí, které již nabylo právní moci
• proti rozhodnutím v těchto případech lze podat opět odvolání

Osoby oprávněné k podání
Proti rozhodnutí města Hoštky má právo podat odvolání (pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud se oprávněná osoba nevzdá práva na odvolání písemně nebo ústně do protokolu):

1. účastník řízení
2. zákonný zástupce účastníka řízení, který nemůže jednat samostatně
3. ustanovený opatrovník
4. zvolený zástupce na základě plné moci, kterou je třeba doložit

Odvolání je opravným prostředkem proti rozhodnutí vydaném ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Odvolání je opravným prostředkem též proti rozhodnutí města Hoštky nebo jeho orgánů, jako povinného subjektu, o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno.

Opravným prostředkem proti příkazu je odpor. Příkazní řízení je zvláštní (zjednodušenou) formou správního řízení, a příkaz vydávaný v příkazním řízení je zvláštním typem správního rozhodnutí. Proti příkazu vydaném ve správním řízení, může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. V případě řízení o přestupku platí, že obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal.

Ve vydaných rozhodnutích je vždy uvedeno poučení. V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání (odpor), v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání (odporu) rozhoduje.

Odvolání (odpor) lze učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštních předpisů [zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů]. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

Opravné prostředky podle Daňového řádu (dále jen DŘ)

Druhy opravných prostředků

Řádné (tj. odvolání, rozklad)

• odvolání může podat příjemce rozhodnutí;
• odvolání může být podáno proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak (§ 109 odst. 1 DŘ);
• odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno ( § 109 odst. 3 Daňového řádu);
• odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, přičemž je lze podat i v době před doručením rozhodnutí (§ 109 odst. 4 DŘ);
• odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak (§ 109 odst. 5 DŘ);
• odvolání musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti (§ 112 odst. 1 DŘ);
• odvolatel může podané odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět (§ 111 odst. 2 DŘ).

Mimořádné (tj. návrh na povolení obnovy řízení)

• návrh na povolení obnovy řízení (§ 108 odst. 1 písm. b) DŘ) může uplatnit daňový subjekt proti již pravomocnému rozhodnutí správce daně;
• návrh na povolení obnovy řízení lze uplatnit na základě zákonem stanovených důvodů a za splnění zákonem stanovených podmínek (§ 117 a 118 DŘ);
• návrh na povolení obnovy řízení lze podat v subjektivní lhůtě, a to do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení, ale nejpozději v objektivní lhůtě stanovené pro povolení obnovy řízení (§ 118 odst. 2 a § 119 odst. 4 DŘ) - v návrhu musí být uvedeny okolnosti svědčící o dodržení lhůty pro jeho podání (§ 118 odst. 3 DŘ);
• návrh na povolení obnovy řízení podává příjemce rozhodnutí u správce daně, který ve věci rozhodoval v prvním stupni (§ 118 odst. 1 DŘ).

Vydané rozhodnutí musí obsahovat poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Jestliže poučení v rozhodnutí chybí, je neúplné nebo nesprávné poučení o tom, v jaké lhůtě se odvolání podává a/či u kterého správce daně, pak lze odvolání podat do tří měsíců ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje (odvolací lhůta tedy není 30denní, ale tříměsíční). Pokud v mezidobí stihne správce daně vydat opravné rozhodnutí podle § 104 DŘ, pak lze odvolání podat do 30 dnů ode dne doručení tohoto opravného rozhodnutí, nejdéle však do výše zmíněných tří měsíců.

Náležitosti odvolání

Odvolání musí obsahovat:

• označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,
• označení odvolatele,
• číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
• uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
• označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
• návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí,
• je-li odvolání podáno písemně či ústně do protokolu, musí obsahovat podpis. Pokud je podáno datovou zprávou, pak musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem či odesláno prostřednictvím datové schránky.