Sloup Nejsvětější trojice

další kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek. Sloup připomíná velký požár v roce 1735. Na trojbokém podstavci se nalézají reliéfy sv.Jana Nepomuckého, sv.václava a relér Kristova křtu. Na volutových konzolách stojí sochy s.Floriána, sv.Vavřince s roštem a biskupa s berlou. Mezi nimi je umístěn obelisk s andílky mezi obláčky, dole u paty modlící se Panna Maria a dva okřídlení andělé. V nejvyšší části je umístěna plastika Nejsvětější trojice (Syn Boží - Kristus s křížem, Bůh Otec a Bůch Duch svatý-světlo, holubice). Sloup je chráněn šestibokým balustrovaným zábradlím. Výstavba sloupu trvala 2 roky a obec ji podporovala z obecních prostředků a z darů několika okolních dobrodinců. Autorem soch sv.Otmara, sv.Vavřince a sv.Floriána byl litoměřický sochař Matěj Tollinger. Kamenických prací na výzdobě sloupu se ujali kameníci Jan Václav Hauptvogel z Úštěka a Josef Putz z Bíliny. Slavnostní vysvěcení sloupu provedl 17.listopadu 1737 Jan Lindenthaler, probošt z Roudnice nad Labem. Zasvěcení sloupu vyjadřuje prosbu o ochranu před živelnými pohromami. Sv.Florián byl podle legendy utopen v řece Emži za to, že se jako římský důstojník vyznal z víry a sv.Vavřinec zemřel upálením na roštu. Oba světci chrání Hoštku před povodněmi a požáry.